Distribuce návštěvníků v prostoru a čase aneb reportáž z konference Travelevolution

Úvodní slovo si vzal zakladatel konference Travelevolution, Pavel Pichler, kdy se zamýšlel nad tím, co chceme udržet aneb co vše je udržitelný cestovní ruch a my o tom nevíme. Zásadní však stále zůstáva poselství chuti organizovat tyto akce, protože se jedná o jedinou možnost, kde se zástupci destinačních agentur mohou navzájem potkat a sdílet strasti i slasti práce v cestovním ruchu.

Každoročně tedy zveme zkušené speakry z praxe a s přesahem do businessu. Snažíme se provokovat, říkat věci, které se občas nehodí, představujeme nové metody a postupy. A to vše proto, že cestovní ruch prochází zejména v posledních letech dynamickou evolucí a my u ní chceme být a podílet se na ní.

uzavírá Pichler úvodní slovo.

Akce je určena všem zainteresovaným zástupcům destinačních agentur, infocenter, obcí, krajů a všem zájemcům o téma cestovního ruchu v měřítku regionálního rozvoje. Mnoho zúčastněných se věnuje poradenství v cestovním ruchu a tak jsou příspěvky spíš hutnou dávkou praxe, než selankou prázných vět.

Zástupce SocGeoStudia Jan Haruda měl příspěvěk na téma distribuce turistů v prostoru a čase - příklady z budování cestovního ruchu v praxi. V úvodu vysvětlil roli času a prostoru ve vztahu k "udržitelnému" cestovnímu ruchu, a zdůraznil, že oba tyto faktory jsou omezené a musí být spravovány se značnou rozvahou a na základě daty podloženého plánu. Poukázal na to, že s rostoucím počtem obyvatelstva a zvyšující se možností cestovat je nezbytné efektivně řešit distribuci lidí v prostoru. Zvláště v těch destinacích, které čelí různým formám overturismu již teď. V České republice to jsou např. centrum Prahy, Český Krumlov, Kutná Hora, Pravčická brána, Adršpašské skály, Sněžka, Boží dar a další.

Jan Haruda připomněl důležitost snižování emisí v cestovním ruchu, například motivováním turistů, aby místo auta využívali vlak nebo kolo. Tomu je třeba uzpůsobit strategické plánování rozvoje cestovního ruchu.

Dotační tituly IROP jsou nastaveny právě na podporu rozvoje cestovního ruchu skrze aktivní pohyb, zvláště pak podpora rozvoje cyklistické a pěší infrastruktury pro něj.

Představením případové studie týkající se rozvoje města Aš a okolí vyzdvihl význam strategického přístupu, který zdůrazňuje důležitost plánování CR založeného na datech. Právě periferní poloha v rámci Česka a potřeba udržet respekt ke klidu a autenticitě regionu, dává dobrý požadavek k budování turismu a za účelem zvýšení příjmů z cestovního ruchu. Haruda argumentoval, že klíčem k úspěchu správné distribuce zájmu návštěvníků je vytvoření mikroatraktivit, malých, ale zapamatovatelných zážitků, které přitáhnou pozornost, ikdyž jen kvůli jednomu by turista nepřijel. Ani jej do příjezdu na území neznal.

Více mikroatraktivit v území je z hlediska pozitivního, šetrného či udržitelného cestovního ruchu více než jeden Pražský hrad. Zároveň učí návštěvníka vnímat jedinečnost prostoru do kterého je vsazen. Skrze stezky edukuje a vede k respektu k přírodě i místní kultuře. Nejedná se o objekty vyhnané marketingem, vlastněné soukromníky za účelem zisku ve filosofii čím více lidí přijede, tím větší zisk plyne. Cílem pozitivního či šetrného turismu není budování senzací, ale pravý opak. Nezatížíte tím krajinu, lidi nejsou nucení uzavírat spolky proti různým subjektům a obecně jsou hrdi na místo, kde se jim žije dobře a jezdí se na to dívat návštěvníci.

vysvětuje Haruda.

V další případovce byl představen záměr rozvoje údolí Chomutovky. Lokalita dosud skrytá mimo turistické mapy ztělesňuje, díky své poloze v transformačním území, potenciál pro rozvoj turismu v měřítkách evropského významu. Bývalá sudetská osada Tatinná je příkladem, jak prostřednictvím cestovního ruchu využít příležitost k obnově venkovského brownfieldu, rozvoji místního podnikatelského prostředí, revitalizaci veřejných prostor a v konečném důsledku k přilákání nových obyvatel. S vizí přetvoření starého statku v Tatinné, bývalé sušárny chmele na Žatecku, se toto území může stát majákem pro rozvoj turismu v širší oblasti.

Haruda popsal vznikající destinaci Údolí Chomutovky, zejména pak bohatý soubor aktivit, které jsou navrženy tak, aby přitahovaly návštěvníky různých zájmů. Přeměna prázdných ploch na nové využití, slibují vznik pivovaru, ubytování, provoz společenské stodoly, stájí, s vidinou pořádání koňských táborů, muzea strašidel ale i singletreku pro cyklisty.

Zazněla také připomínka, že kritickým faktorem úspěchu je zapojení místních komunit a porozumění jejich pohledu na rozvojový potenciál oblasti. Východiskem je dialog a zapojení obyvatel do hry využitím participativních metod a spolupráce na společném cíli oživení regionu a vytvoření nových podnikatelských příležitostí.

Třetím příkladem bylo představení udržitelného rozvoje na Ostravsko - Karvinsku. Zaznělo, jak region transformuje postindustriální prostředí do nových turistických oblastí. Příkladem je revitalizace důlních oblastí a vytváření nových rekreačních destinací a cílů jako je inciativa POHO 2030 nebo uvažovaný park Eden Silesia v Karviné.

Tento přístup ukazuje, jak lze přetvořit oblasti silně zasažené industriální činností v atraktivní destinace, které přilákají domácí i zahraniční návštěvníky a posílí místní ekonomiku, vytvoří pracovní pozice a sníží negativní bilanci odchodu obyvatel z území.

přibližuje speaker.

Konkrétně bylo představeno, jaký vliv na přilákání turistů z Polska do Karviné má infrastruktura. Haruda zdůraznil význam přechodů a lávek pro pěší a cyklisty, které podporují cestovní ruch. S tím však souvisí potřeba předvídavého plánování infrastruktury a služeb na základě velkých dat, aby bylo možné vyhovět rostoucí poptávce po kvalitních turistických zážitcích.

Výběr těchto tří témat představuje příklady klíčových momentů, které musí být pracovníky v cestovním ruchu ale také zástupci samospráv respektovány při snaze porozumět současným trendům a výzvám v oblasti budování cestovního ruchu. Každé téma je příkladem toho, jak inovativní přístupy a strategické plánování mohou vytvářet udržitelné a prosperující turistické destinace v době klimatické krize.

uzavírá Haruda.

‍

Následně přednesla svůj příspěvek Bára Dvořáková na téma interpretačního plánování a návrhu Domu přírody v CHKO Brdy. Radek Timoftej představil svůj projekt Preškava - udržitelnost cestovního ruchu na venkově, který všechny v sále nadchl svým praktickým dotažením a atraktivitou. Tereza Kadlecová z Czechtourism představila velmi zajímavý výzkum, kterému se budeme věnovat v samostatném článku.

Další příspěvky konference:

Sonnentor - zodpovědný turistický cíl Bylinkový ráj, Tomáš Marvánek

Jak využít pocitové mapy k udržitelnému cestovnímu ruchu, Emil Drápela - TU Liberec

Debata - vliv sociálních sítí  a influencerů na udržitelný cestovní ruch, Jakub Mařík - Scout and the city

Kompostovatelné WC v ČR, Jan Šmatera - Biocultus

​​Jak na udržitelný caravaning: 10 inspirací z Evropy, Kateřina Petriková - cestovatelka

​​AOPK a architektura v přírodě, Jaromír Kosejk – AOPK