Komunitní rozvoj přinesl obci Chříč desítky nových obyvatel - v Česku málo vídaný jev

Nadšenci kolem sdružení Propolis, které pivovar obnovilo, narazili na prodej souboru nemovitostí v Chříči náhodou, v nabídce realitní kanceláře. Psal se rok 2009.

‍Hledali jsme vhodné místo pro vybudování sociálního podniku. Barokní objekt bývalého pivovaru v Chříči nás okamžitě nadchl,

vypráví správce pivovaru Petr Jakubíček. Sdružení sehnalo na rekonstrukci zchátralých budov evropské dotace, úvěr pro sociální podniky a zaktivovalo desítky dobrovolníků. V roce 2015 pak proběhlo slavnostní znovuotevření pivovaru. Ten dnes funguje jako chráněná dílna a zaměstnává lidi s mentálním i fyzickým handicapem, práci dává dohromady asi třicítce zaměstnanců.

Pivovarem to začalo, ale zdaleka nekončí

Od samého začátku působení usilovalo sdružení i o oživení života ve vesnici a její venkovské kultury. Chříč kdysi bývala centrem malého panství se vším, co lidé potřebovali k životu. Po komunistickém převratu se pak stala obcí střediskovou s poměrně velkým zemědělským družstvem. Obyvatel zde ale soustavně od počátku 20. století ubývalo až jich zbylo necelé dvě stovky, což mimo jiné vedlo i k zavření místní školy. Obrat v demografickém vývoji obce nastal až díky obnově pivovaru, jehož vzestup s sebou přinesl i vznik nové základní školy Pivoňka v roce 2017.

Začaly nám dorůstat děti a nabídka škol v okolí nám příliš nevyhovovala. Navíc stejný problém řešili i další přistěhovalci, kteří přišli pracovat pro pivovar, nebo školu,

vysvětluje Petr Jakubíček důvody založení školy, která využívá moderní přístupy k učení dětí a zakládá si na spolupráci s rodiči a místní komunitou. Ta se aktivně podílí i na řadě kulturních akcí, které noví Chříčští usedlíci ve vsi pravidelně pořádají - např. masopustní průvod, pouť, každoroční festival Křičfest a další samostatné koncerty a akce. Pivovar navíc koupil i budovu bývalého kulturního domu na místní návsi, kde za několik měsíců zprovoznil výrobu jablečného cideru a v druhé části objektu opravil škole místnosti pro její nově otevřený druhý stupeň.

Právě komunita lidí kolem školy a pivovaru je dnes tím, co láká do Chříče další nové obyvatele, přestože poloha obce není atraktivní.

Všechny větší regionální centra s dalšími pracovními příležitostmi a klasickou vybaveností (Rakovník, Plzeň) jsou odsud dost daleko a v zásadě dosažitelné jen autem. Linkové spoje sice díky neúnavnému vyjednávání fungují už lépe než před pár lety, ale stále jde jen o pár autobusů denně.

Přes to všechno jsem se nedávno dopočítal asi padesátky nových obyvatel, většinou celých rodin, kteří se sem přestěhovali díky aktivitám, které tady rozvíjíme,

vypočítává Petr Jakubíček. Že to je na obec, která měla před rozjezdem pivovaru ani ne 200 stálých obyvatel, výrazný přírůstek, není potřeba diskutovat.

Komunita a místní starousedlíci hledají společnou řeč

Každého, kdo žije či někdy žil na malé vesnici, napadne otázka, jaké vztahy má komunita kolem pivovaru se zbytkem vesnice. Ze strany pivovaru je zde logická snaha zapojit se do rozhodovacích procesů v obci a usilovat o některé změny, které podporují jeho záměry jako např. zlepšení podmínek pro rodiny s dětmi apod. Petr Jakubíček je proto již třetí volební období jedním ze zastupitelů obce. Prosazovat návrhy se mu ale zatím příliš nedaří i proto, že je v zastupitelstvu v menšině. A to i po posledních volbách, do kterých šli s připravenou strategií rozvoje obce, aby bylo všem jasné, jaké změny chtějí prosazovat.

Určitě stojíme o dobré vztahy s obcí a otevřenou komunikaci. Zároveň cítíme určitou ostražitost a možná i obavy z toho, že nás nových je zde hodně a tím pádem vzniká nejistota, kam takový vývoj povede.

Komunita by ráda i na tomto aspektu, který by vedl ke zlepšení podmínek života v obci, zapracovala.

Máme v plánu s místními více mluvit, vysvětlovat jim naše záměry, zvát je na akce a komunikací rozptylovat jejich obavy. S novými lidmi, kteří sem přišli, a mají energii a chuť na tomto pracovat, se určitě i tohle časem podaří,

uzavírá Petr Jakubíček.

Na příkladu obce Chříč je dobře vidět, že záměry, které mají potenciál značně ovlivnit život v obci, je potřeba správně komunikovat s využitím některé z participačních metod. Přizvání nezávislých odborníků na komunikaci či mediaci již v rané fázi záměru pomůže do rozhodování vtáhnout občany a tím se zajistí nejen to, že jeho realizace proběhne bez komplikací, ale také dopady projektu budou dobře pochopeny širokou veřejností, a to podpoří vzájemnou důvěru jednotlivých aktérů.