Reportáž: Konference Venkov 2022 - Rozvoj venkovských oblastí

SocGeoStudio je u toho

Organizátory akce byly Spolek pro obnovu venkova ČR, Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova, Ministerstvo zemědělství a Celostátní síť pro venkov. Konferenci moderovala a aktuálnimi komentáři z pozice členky Výboru Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova doplňovala europoslankyně Veronika Vrecionová. Přítomno bylo více než 150 účastníků převážně z řad starostů. Za SocGeo se akce zúčastnili Jan Haruda a Markéta Jedličková.

Velkým problémem venkova je jeho vylidňování. Křivka odlivu mladých lidí bude v Česku pravděpodobně kopírovat vývoj v jižních částech států Evropy (Itálie, Španělsko, Francie) a bude tak nezbytná role státu jako motivátora mladých lidi k návratu na venkov vytvářením lepších podmínek k životu, bydlení či podnikání.

Ministerstvo zemědělství

Tématem skloňovaným napříč resorty byla ekologická krize, v níž se nacházíme, a na kterou nesmíme pro probíhající válečný konflikt zapomínat. Ministerstvo zemědělství chystá v této otázce pobídky pro zemědělce pro diverzifikaci plodin a výroby, což by mělo na venkov přinést více pracovních příležitostí. Podporována jsou dle slov ministra Zdeňka Nekuly také opatření pro zadržování vody v krajině mající protierozní charakter a zvyšující ekologickou stabilitu krajiny. Nástrojem mohou být vhodné pozemkové úpravy, jež jsou hrazeny státem a můžeme mezi ně zahrnout například úpravy vodohospodářských poměrů, obnovy toků a nádrží, budování větrolamů, remízků či biokoridorů pro zvěř apod. Prostor byl věnován také nové Společné zemědělské politice pro období 2023 - 2027, která řeší povolené množství používaných pesticidů ve členských státech.

Obce se budou muset vyrovnávat s následujícími výzvami:

• generační výměna v zemědělství,
• potřeba dostatečné produkce potravin s nižším dopadem na životní prostředí,
• narůstající požadavky spotřebitelů na kvalitu potravin,
• vzrůstající nároky na čistotu vodních zdrojů (včetně podzemních vod),
• změna přístupu k hospodaření v krajině (včetně budování většího množství krajinných prvků)

Ministerstvo životního prostředí

Klíčovým dokumentem ze strany Ministerstva životního prostředí v otázce ekologické krize byl stanoven Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Tento plán vznikl v důsledné meziresortní spolupráci a obsahuje 322 konkrétních kroků přiřazených konkrétním ministerstvům vždy s termínem plnění. Jako příklad nepřipravenosti na klimatické změny byla Vladimírem Dolejským, náměstkem ministryně Anny Hubáčkové, zmíněna katastrofa v Národním parku České Švýcarsko. Nejen v souvislosti s tímto případem vyvstala otázka nutnosti jednoznačného stanovení trestní odpovědnosti za vydaná doporučení a rozhodnutí, a to nejen v oblasti ochrany přírody.

Opět byly zmíněny pozemkové úpravy jako stěžejní nástroj realizace následných ekologických opatření a požadavek na meziresortní spolupráci.

Dlouhodobé priority MŽP jsou: Akumulace vody v krajině, boj proti erozi (vodní i větrné), péče o zeleň a prvky ekologické stability a podpora multifunkčních projektů se schopností retence vody a blízkostí doprovodné zeleně.

Cíl přispět k ochraně kvality života i krajiny na venkově si kladou tyto strategické dokumenty: Adaptační strategie, Strategie ochrany biodiverzity, Ochrana zemědělského půdního fondu nebo novela Vodního zákona. V navazující diskuzi byla zmíněna agro voltaika či možnost pěstování rychle rostoucích dřevin na erozní půdě bonity 1 a 2, kvalita hluboké orby a hnojení biologickým hnojivem.

Ministerstvo dopravy

Z pohledu ministerstva dopravy je důležitá dopravní dostupnost venkovských regionů. Vzhledem k přetížení páteřních tras na železnici potřebuje Česká republika dle slov ministra Martina Kupky vybudovat vysokorychlostní tratě (VRT) a provázat je s regionální železniční sítí. Toto přinese malým obcím snazší přístup do měst. Zlepší se také obslužnost mnoha menších nádraží na současných hlavních koridorech, neboť méně vlaků bude uzly bez zastavení jen projíždět, jako se tomu v současnosti často děje. Podstatné bude také odstraňování nehodových míst a budování tzv. měst a obcí krátkých vzdáleností (při dobrém propojení by mělo být snadné projít bezbariérově z jednoho konce obce na druhý). Jako databáze příkladů dobré praxe může sloužit web Státního fondu dopravní infrastruktury Česko bez bariér.

Ačkoliv je dopravní problematika velké téma budoucího rozvoje, zazněly z tohoto resortu spíše strategie celorepublikového významu (např. financování stávajících i plánovaných investic), nikoliv jasné kroky aplikovatelné v regionálním měřítku. Konkrétní problémy venkova v oblasti dopravy zazněly zejména v navazující diskuzi. Např. nedostatečná obslužnost vlakových zastávek, dlouhodobě nevyslyšená potřeba vybudování přechodu přes rušnou komunikaci, silnice přetížené nákladní dopravou, atp.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo pro místní rozvoj se na rozvoji venkova podílí jak výzkumem a tvorbou strategických dokumentů, tak metodickou a finanční podporou. Hlavním strategickým dokumentem je Strategie regionálního rozvoje 2021+ (SRR 21+) definující hlavní cíle regionální politiky státu v období 2021-2027. Akční plán pro roky 2021-2022 se aktuálně vyhodnocuje, pro léta 2023-2024 je akční plán v přípravě. K metodické podpoře slouží aplikace OBCEPRO, jež má pomoci obcím s přípravou programu rozvoje. Financování ze strany ministerstva probíhá prostřednictvím alokací IROP či cílených národních dotačních programů (např. Program Re:start určený strukturálně postiženým regionům). Spolu s MPSV připravuje MMR (dobrovolný, nikoliv mandatorní) Zákon o podpoře bydlení, který bude mixem nástrojů pro prevenci bytové nouze. Úspěšná obec bude ta, která bude v souvislosti s vylidňováním venkova schopna nabídnout adekvátní bydlení mladým lidem. S Národní rozvojovou bankou má MMR předjednán projekt výhodnějších úvěrů pro malé obce. Po vzoru Jižní Korey bude dle ministra Ivana Bartoše snaha nastavit základní standardy občanské vybavenosti pro každou obec (např. i ta nejmenší obec by měla mít knihovnu, saunu…). Aktuálně lze pro benchmarking obcí do 3000 obyvatel z pohledu občanské vybavenosti použít Kalkulačku.

Ohledně podpory venkova panuje shoda

Navzdory příslušnosti k různým politickým stranám se přítomní řečníci shodli, že pro rozvoj venkova bude klíčové fungování místních komunit a místních akčních skupin (MAS), tzv. CLLD. Alokace prostředků do místních akčních skupin v České republice roste, přestože trend v EU je opačný. Bude však nutné rapidně snížit administrativní náročnost dotací, neboť současný stav znevýhodňuje a nadměrně zatěžuje zejména menší subjekty.

Na konferenci zaznělo mnoho inspirativních názorů, možností, programů a strategií. V řízené diskuzi měli starostové příležitost klást představitelům vlády dotazy vyplývající z jejich každodenní praxe. Docházelo tak k cenné konfrontaci dvou pohledů: vládního, snažícího se o nastavení spravedlivých podmínek (ať už dotačních titulů, metodik či omezení) aplikovatelných na většinu obcí a starostovského, velmi pragmatického, založeného na konkrétních zkušenostech z terénu.

Ministr dopravy v souvislosti s nevalným stavem některých pozemních komunikací použil krásný výraz “dlouhodobý výpadek starostlivé péče”. Nezbývá, než popřát českému venkovu, aby v jeho případě k takovému výpadku nikdy nedošlo…